Onemocnění dolních močových cest u koček (FeLUTD)
S onemocněním dolních močových cest se setkává velká většina chovatelů koček a je i častým důvodem návštěv veterinárních ordinací. FeLUTD zahrnuje především urolitiázu (močové kameny), infekce a idiopatické záněty (záněty bez známé příčiny)
Asi nejčastější patologií dolních močových cest je idiopatická cystitis (zánět močového měchýře z neznámé příčiny). Příčina vzniku není zcela objasněna, velmi důležitým faktorem vzniku je ale stres (příchodem nové kočky do domácnosti se riziko výskytu idiopatické cystitis zvyšuje o 70%). Forma onemocnění může být neobstrukční a obstrukční s postižením močové trubice. Obstrukční forma bývá častěji u samců, kvůli anatomickému uspořádání močového aparátu. Obstrukce je způsobena uretrální zátkou tvořena organickou příměsí (buněčný detritus, krevní sraženiny) a krystaly (struvity, kalciumfosfát).
Onemocnění se vyskytuje u koček vystavených jakémukoliv stresu. Důvodem může být nedostatek kočičích záchodů, nedostatek pohybu, hluk, nesnášenlivost s dalšími domácími zvířaty, snížený příjem tekutin. Snížený příjem tekutin vede k tvorbě malého množství koncentrované moči, čímž se usnadní tvorba močových krystalů a kamenů. Jelikož kočky jsou fixovány na své prostředí, důvodem může být i změna prostředí.
Nemoc se může projevit apatií zvířete, viditelnou bolestivostí při močení, příměsí krve v moči, polakisurie (opakované vyprazdňování malého objemu moči v krátkých časových intervalech), močení na neobvyklá místa. Bolestivé močení se vyznačuje bolestivými zvuky a měněním polohy. Pokud kočka není schopna močit vůbec, je třeba okamžité veterinární péče. Jedná se o akutní případ, který můžu být fatální.
Předejít problémům s močovými cestami způsobených
stresem lze několika způsoby. Jedním z hlavních je obohacení prostředí.
Kočka by měla mít dostatečný prostor pro běhání, hraní si a na svůj odpočinek.
Dalším důležitou prevencí je dostatek záchodů. Měli bychom se držet pravidla
n+1, kdy „n“ je počet koček, takže na jednu kočku by měly připadat dva záchody.
Kočka by také měla mít dostatečné zdroje vody. Každá kočka má své oblíbené zdroj
pití, ať už vázy, tekoucí kohoutky, skleničky. Pro zatraktivnění vody se
použijí speciální kočičí pítka.
Při léčbě takovýchto idiopatických onemocnění, je rozhodující odstranění stresových faktorů, které toto onemocnění způsobily. K léčbě se podávají také léky, které ovlivňují náladu a dokáží zmírnit úzkost. Důležité jsou také dietetické změny. Doporučuje se krmivo se zvýšeným obsahem vody (kapsičky) a krmivo, které mění složení, objem a kyselost moči. Stejně působí i pasty, které se do krmiva mohou přidávat. V posledních letech se rozmohl fenomén syntetických feromonů ve formě difuzérů. Ty jsou specifické pro kočky, mírní stresové reakce a na jiná zvířata nebo člověka nijak nepůsobí.