Ptačí chřipka
Ptačí chřipka, nebo také influenza drůbeže je vysoce
nakažlivé virové onemocnění postihující různé druhy ptáků včetně kuřat, kachen
a krůt. Virus influenzy vyvolává onemocnění s velmi variabilním průběhem
(průběh bez příznaků, projevující se snížením snášky až po závažné formy
s krváceninami na vnitřních orgánech, zánět pobřišnice, krvácivý průjem,
dýchací potíže). Postižená zvířata mohou masivně hynout v průběhu 1-2 dnů.
K přenosu viru dochází hlavně kontaktem volně žijících ptáků s domácí
drůbeží. U volně žijících ptáků často probíhá influenza chronickým průběhem.
Nakažení jedinci také vylučují vir do prostředí pomocí trusu.
Nakažená zvířata se často projevují jako otupělá s načepýřeným peřím,
apatická s dýchacími potíži. Výrazně se snižuje snáška. Vejce mohou mít
tenkou a křehkou skořápku. K velmi častým příznakům patří, edém hlavy a
nekrotické změny na hřebínku.
Zdroj: https://www.svscr.cz/wp-content/files/zvirata/Ptaci-chripka-informace-pro-drobnochovatele.pdf
Onemocnění ptačí chřipky vyvolává virus ze skupiny Orthomyxoviry. Jedná se o RNA virus, který na povrchu svého obalu má proteinové struktury hemaglutinin (H), a neuraminidázu (N). Kombinace H a N definuje subtyp viru. Infekce drůbeže jsou nejčastěji vyvolány viry s hemaglutininem H5, H7 a H9.
Virus aviární influenzy se rozlišuje podle klinického průběhu a patologického poškození:
Nízkopatogenní (LPAIV)
- Viry způsobující pouze mírné formy onemocnění s respiračními příznaky
Vysocepatogenní (HPAIV)
- Vysoce nakažlivé onemocnění s vysokou mortalitou s těžkým klinickým průběhem
Při výskytu LPAIV v chovu existuje riziko, že proběhne mutace na HPAIV.
V Česku právě teď dochází k šíření vysoce patogenní ptačí chřipky (HPAI) subtypu H5N1 v chovech drůbeže.
Kontroverzním
v této době je vybíjení hejn nakažených ptačí chřipkou. Usmrcování
infikovaných chovů je obtížné rozhodnutí ale považuje se za nejúčinnější způsob,
jak zabránit šíření viru a zabránit dalším infekcím. Pokud je pták infikován
virem, virus se může rychle rozšířit na další ptáky v hejnu a
v některých případech se virem může nakazit i člověk. Aby se zabránilo
šíření choroby, je běžnou praxí infikovaný chov izolovat, dát do karantény a
poté utratit.
Kromě toho utrácení také pomáhá kontrolovat ekonomický dopad choroby tím, že
brání jejímu šíření do jiných hejn a snižuje počet ptáků, kteří mohou být
postižení. Těla drůbeže jsou poté neškodně odstraněna.
Nejrizikovější období pro výskyt nákazy ptačí chřipky je jaro a podzim, kdy dochází k migraci volně žijících ptáků. Chovatelé by ve zhoršené nákazové situaci měli:
- Slepice, kohouty a krůty nedržet společně s vodní drůbeží
- Chovat drůbež v uzavřených objektech nebo bránit jinak před kontaktem s volně žijícím ptactvem
- Uchovávat krmivo a vodu uvnitř budovy
V ČR není vakcinace proti ptačí chřipce možná, protože sledování nákazy je založeno na průkazu specifických protilátek. Použitý vakcíny je možné pouze ve výjimečných případech po schválení od Stání veterinární správy.
Průkaz onemocnění je
založen na klinických příznacích a patologických nálezech. Pro potvrzení
určitého subtypu se provádí sérologická a virologická vyšetření.
